Eliška Kodyšová: Město pro všechny generace

Eliška KODYŠOVÁElišku Kodyšovou zajímá, jak zařídit, aby se lidi ve Strašecí cítili dobře a rádi v něm žili. Už osm let předsedá komisi pro školství a rodinu a je členkou zastupitelstva za Město pro rodinu. Tím, jak se rodinám žije, se zabývá i v práci – je ředitelkou dobročinné organizace Aperio, která podporuje rodiče v náročné životní situaci. Mluvili jsme s ní o tom, co by se mělo ve Strašecí v příštích letech podniknout, aby se rodinám žilo lépe.


Říkáte, že Strašecí by mělo být městem pro všechny generace: co si pod tím představit?

Řízení města se dá přirovnat k fungování rodiny, jen ve větším měřítku. Rodina samozřejmě potřebuje mít kde bydlet a základní infrastrukturu a vybavení, jako topení, přívod vody či postel, stůl, pračku a ledničku. Rodina ale běžně investuje nejen do infrastruktury a vybavení, ale i do toho, aby jim spolu bylo dobře. Přemýšlí o tom, jak si uspořádat bydlení tak, aby spolu mohli trávit volný čas. Nakupuje služby, aby měla pohodlnější život, a utrácí za vzdělávání, kulturu a sport, aby se rozvíjela a aby spolu zažila hodně.

Moji kolegové v MPR se často zaměřují hlavně na stavební investice, jako jsou kanalizace, chodníky a úpravy budov ve městě. To je rozhodně důležité a je to základní předpoklad k životu. Ale díváme se ještě dál. Je třeba investovat i do kvality života ve městě.

Kvalita života ve městě je dost široké téma – co konkrétně může ovlivnit město?

Především to jsou služby péče o děti, seniory či nemocné členy rodiny, které by mělo město pro rodiny zajišťovat. Před několika lety mohla školní družina z kapacitních důvodů přijímat jen prvňáky a druháky. Proto jsme iniciovali vznik dětského klubu při FiTrodině, kam chodily po škole děti z třetí až páté třídy; město jeho provoz přitom finančně podpořilo.

Další otázkou je to, jak můžeme trávit volný čas ve městě. V posledních letech se podařilo vybudovat několik nových hřišť pro děti. Ne vždy je ale dost blízko lavička, kam si můžou rodiče sednout, nebo místo, kde si můžou dát něco k pití nebo si odskočit na záchod. V téhle oblasti vidím velký prostor pro spolupráci s městským architektem, kterého město nově zaměstnalo. Bylo by báječné, kdyby se náměstí stalo prostorem, kde se můžou rodiny scházet k posezení a popovídání. Je smutné, že o víkendu, když zavřou obchody, je tu prázdno.

Některé věci město ovlivnit může, některé se ale odehrávají na celostátní úrovni…

To je pravda. Letos jsem se angažovala v celostátní kampani, která měla upozornit na to, že řada maminek se nemůže vrátit do práce hned na konci rodičovské, protože ve školkách není dost míst. I když je na tom Strašecí s kapacitami školek momentálně relativně dobře, věřím, že i zde by malá dětská skupina (tedy zařízení, kam mohou chodit děti už od 1,5 roku) pomohla maminkám. Některé se chtějí vracet do práce dřív, anebo na ně nevyjdou místa ve školce, i když dítěti jsou tři roky. Na dětskou skupinu přitom může město čerpat evropské dotace.

Sama pracujete v dobročinné organizaci, jak vidíte práci spolků ve Strašecí?

Myslím, že máme velké štěstí v tom, kolik spolků a nadšených jedinců tu působí. Je to poklad, o který město musí pečovat. Nejen pomocí dotací z městských grantů, ale i jejich vzájemným propojováním a nefinanční podporou. Určitý systém už existuje, ale chybí jasná strategie. A nemůžeme jen spoléhat na nadšené jedince – musíme podpořit i ty, kteří zatím nevidí prostor pro sebe nebo nemají energii se zapojit.

Třeba někdo ani nemá zájem, třeba má zájem o jiné příležitosti. Mají lidé ve městě možnost dát vědět, co je pro ně důležité, co je pálí a co se jim líbí?

Naše sdružení Město pro rodinu udělalo za posledních osm let už hodně pro to, aby se obyvatelé mohli vyjadřovat k chodu města: rozjeli jsme pravidelnou anketu spokojenosti občanů a iniciovali besedy k úpravám jednotlivých částí města – náměstí, školka v Zahradní a další. Jak ukazují příklady odjinud, můžeme jít ještě dál. Například v Brně mohou občané sami hlasovat o tom, kam bude investována část rozpočtu. V Litoměřicích zase zapojuje město do diskuse i žáky ze základních a středních škol. Zájem na tom, jak se bude žít v našem městě, přece nekončí volbami.

Jan Bureš: Daří se nám držet ceny tepla i za odpad, i když nepokrývají výdaje

Jan BUREŠJan Bureš je nejen lídrem volebního sdružení Město pro rodinu – rodina pro město, ale také druhým jednatelem Technických služeb. O tom, jak je to s cenou tepla a jak je na tom Nové Strašecí s tříděním odpadů, si přečtete v našem rozhovoru.


Co se za dobu vašeho působení v Technických službách změnilo?

Během posledních sedmi let se postupně rozšířilo spektrum činností vykonávaných pro občany. Zde mám na mysli svoz komunálního a tříděného odpadu, dodávku tepla, veřejné osvětlení či provozování kanalizace včetně čistírny odpadních vod. To je možné díky tomu, že jsme investovali do techniky a podařilo se zvýšit počet zaměstnanců. Kromě těchto nových činností zajišťují Technické služby i nadále úklid města, sekání trávy, základní údržbu zeleně, správu parkovacích automatů, opravu chodníků a někdy také silnic.

Zmínil jste dodávku tepla. Kam konkrétně teplo dodáváte?

Od roku 2012 dodáváme teplo do většiny bytových domů. Nejvíce tepla se vyrobí a dodá do bytů v sídlišti Křivoklátská, Žižkovo náměstí a do Mšeckého sídliště. Teplo ale zajišťujeme i pro velké budovy v majetku města – pro polikliniku, Novostrašecké kulturní centrum, budovu bývalé pojišťovny nebo takzvanou Početku.

Teplo všichni potřebujeme, ale není to zadarmo. Dá se říci, z čeho se cena za teplo skládá?

Největší položkou v koncové ceně tepla tvoří náklady na plyn. Druhou nejvyšší položkou je nájemné placené městu. Mezi další náklady patří mzdy, správní režie, opravy a elektrická energie. V kalkulaci tepla se pamatuje také na to, že občas jsou nutné drobnější opravy, které také zajišťují Technické služby. Pokud však jde o investice, ty platí město z již zmiňovaného nájemného.

Jaké konkrétní investice můžete zmínit z poslední doby?

V letošním roce byla provedena kompletní rekonstrukce výměníkové stanice v bytovém domě v Zahradní ulici. Aktuálně pracujeme na výměně starých bojlerů v kotelně na Žižkově náměstí. Připravujeme další investice do výměny výměníkových stanic v dalších částech města. S jejich postupnou instalací se počítá od příštího roku.

Zmiňujete zatím samé výdaje, ale z tepla plynou také příjmy…

Finanční odbor vede takovou hezkou tabulku, ve které se evidují veškeré příjmy a výdaje. Z té vyplývá, že celkové výdaje do zásobování teplem od roku 2012 – tedy za šest let – byly vyšší než příjmy téměř o 10 milionů korun. V letošním roce se poprvé za celou dobu výdaje a příjmy vyrovnávají. Do letoška však platilo, že výdaje představovaly větší položku než příjmy z tepla.

Už víte, jaká bude cena tepla na příští rok?

Cenu tepla budeme kalkulovat v příštích dvou měsících. Plyn na příští rok máme již nakoupen. Cena za něj bude oproti letošnímu roku vyšší. Zdražení se však týká i cen elektrické energie, zvyšují se mzdy i další vstupní náklady. Ještě je nutné vzít v úvahu, že poslední roky byly celkem mírné zimy. Přesto však v tuto chvíli předpokládáme, že se podaří cenu za teplo zachovat.

V rámci blížících se komunálních voleb se objevují hesla, že by se mělo teplo zlevnit. Co na to říkáte?

Kdo chodí na zastupitelstva nebo mě lépe zná, ví, že nemám problém se o informace podělit a rád o této problematice s kýmkoli hovořím. Rád bych se pobavil i s těmi, kdo nyní slibují levnější teplo. Pro posouzení současné kalkulace se totiž nelze obejít bez znalosti problematiky výroby a dodávky tepla a znalosti cen. Je také třeba připomenout, že cena tepla se za posledních šest let dokonce dvakrát snižovala.

Podle Vás tedy cenu za teplo snížit nelze?

Nebudu říkat, že zlevnit teplo nejde. Nabízí se samozřejmě možnost vyjednat s městem snížení nájemného. To má ale své stinné stránky. Jak jsem řekl, z nájemného se hradí investice a modernizace teplárenství, která je pro město naprosto nezbytná. Podle mého názoru si opravdu nemůžeme dovolit na toto rezignovat, protože investice znamenají vyšší efektivitu výroby a dodávky tepla. A to má samozřejmě vliv na cenu. Uvedené sliby považuji za krátkozraké a nerozumné. Krátkodobě se jimi může někdo zalíbit, ale z dlouhodobého hlediska je to cesta do pekla.

Posledních pět let vykonávají Technické služby svoz odpadu. Co se za tu dobu ve Strašecí změnilo?

Změny se odehrály především v oblasti tříděných odpadů a sběrného dvora. Velmi mne těší, že třídění odpadu je pro občany podle všeho důležité. Za dobu posledních pěti let jsme doplnili velký počet nádob na tříděné plasty a na papír a také se zvýšila frekvence svozu. V současné době se zavádějí nádoby na kovové odpady. Nejprve jsme zakoupili šest těchto nádob a testovali, jestli občané budou kovy třídit. Zájem nás příjemně překvapil. Dokoupili jsme tedy dalších šest nádob a nyní čekáme na dodávku dalších osmi kusů. Ty by se měly doplňovat na vybraná kontejnerová stanoviště během pár týdnů. Podařilo se také zavést svoz bioodpadů. V současné době máme necelých 400 nádob, což je opravdu dost.

Mám radost i z pořízení nového vozidla na svoz odpadu. Kromě toho, že je větší, má řadu moderních funkcí. Třeba bude umět identifikovat každou nádobu označenou speciálním čipem, zvážit ji a hlavně umožňuje snazší manipulaci při jejím vyprazdňování.

Zmínil jste také sběrný dvůr. Co se změnilo v jeho případě?

Sběrný dvůr již neprovozují Technické služby, ale přímo město, což je z hlediska legislativy jednodušší. Občan ale tuto změnu nijak nepocítil. Osobně považuji za velké plus, že se do dvora doplnil speciální kontejner na nebezpečné odpady. Občané tak nemusejí mít tento odpad doma a čekat na mobilní svoz odpadu, který byl zpravidla dvakrát ročně. Upravily se také otvírací hodiny a přibylo pracovních sobot.

Za odpady platí každý občan 600 korun ročně. Je to podle vás hodně nebo málo?

Jestli je to hodně nebo málo, to se těžko objektivně posuzuje. Nicméně si můžeme říci, co se za tou částkou skrývá a jaké jsou skutečné náklady. Z těchto peněz se neplatí jen za popelnici každé domácnosti, ale také svoz tříděného odpadu, provoz sběrného dvora, svoz odpadkových košů nebo třeba i likvidace černých skládek. Peníze vybrané od lidí za tuto službu jdou do rozpočtu do kapitoly poplatek za komunální odpad. Návrh na rok 2018 činí 3,1 mil. Výdaje se předpokládají ve výši cca 5,3 milionů korun. Je tedy jasné, že poplatek 600 korun nepokrývá ani zdaleka všechny náklady na celé odpadové hospodářství, skutečné náklady na jednoho občana jsou skoro 1000 korun ročně. Z tohoto pohledu je poplatek 600 korun skutečně celkem velkorysý.

Jedna z volebních stran chce snižovat poplatek za odpad. Co si o tom myslíte?

Rozpočet města můžeme připodobnit rozpočtu rodiny. Ta musí také počítat s tím, že pokud si od teď dopřeje večeři v restauraci každý den, bude muset jinde ušetřit. Pokud chce někdo snížit poplatek za odpad, který ani dnes nepokrývá náklady na něj, pak je jasné, že prostředky budou chybět jinde. Odkud se peníze vezmou a na úkor čeho? To už ale, zdá se, nikdo v rámci volebních slibů neřeší.

 

Jan Bechyně: Podařilo se město oddlužit a zajistit mu trvalý příjem

Jan BECHYNĚJiž osm let je radním za sdružení Město pro rodinu – rodina pro město. Jako člověk pracující mnoho let v oblasti bankovnictví má Jan Bechyně k číslům blízko, proto mu byl v rámci rady města svěřen úkol dohlížet na městské finance. To obnáší přípravu rozpočtu města a dohled nad jeho čerpáním, případně návrhy rozpočtových opatření třeba v případě získání dotace. Jak je na tom Nové Strašecí z hlediska financí jsme se zeptali v této předvolební době, a tak došlo i na hodnocení uplynulého období a právě probíhající volební kampaň.


Jak je vlastně město aktuálně zadlužené?

Ke konci roku 2018 budeme předávat fakticky oddlužené město. Podařilo se nám zbavit dlouhodobých úvěrů z minulosti a ke splacení na další rok zbude skutečně zanedbatelná částka: 90 tisíc korun.

Mluví se hodně o využití dotací, ty jsou však jednorázové a nenárokovatelné. Kde jinde může město hledat rezervy pro zvýšení příjmů?

Vysoké úspěšnosti při získávání dotačních titulů si cením, ale nespoléháme samozřejmě jen na ně. Podařilo se nám získat nové trvalé příjmy pro město, které jsou dost významné. Z pronájmu kanalizace a čističky jde o částku přes 3 miliony ročně, z pronájmu teplárenství o částku přibližně 1,7 milionu. Tyto příjmy dříve vůbec neexistovaly. Vodovodní soustavu v hodnotě desítek milionů pronajalo předchozí vedení města za 100 korun ročně! Kanalizační soustava – ačkoli byla provozována Středočeskou vodárenskou – nebyla po celou dobu pronajata vůbec. Příjem z ní byl tedy po celá léta zbytečně nulový. Dnes tento příjem slouží jednak k opravám a hlavně naplňuje fond určený pro budoucí investice do kanalizace a pro splátky úvěrů. V případě teplárenství se během sedmi let vybralo na nájmu kolem 9,5 milionu korun, což nám umožnilo investovat tuto částku zpátky do modernizace a vyšší účinnosti teplárenství v našem městě.

Opozice kritizuje aktuální vysoký zůstatek na běžném účtu města. O jakou částku jde?

Na základním účtu města je zhruba 60 milionů korun. To na první pohled a bez znalosti souvislostí může znít jako opravdu vysoká částka, ale její výše má své opodstatnění. Přístavba základní školy a rekonstrukce všech stávajících městských budov byla přednostně hrazena právě z přidělené dotace ve výši téměř 80 milionů. Nyní jsme ve finální fázi těchto stavebních úprav a nadchází doba, kdy bude nutné dofinancovat tyto změny z vlastních peněz. Půjde zhruba o 30 milionů. S tím jsme samozřejmě počítali, a proto je nutné mít peníze připravené na účtu. Opozice při své kritice zapomíná ještě na další podstatnou věc. V současné době probíhá výběrové řízení na výstavbu kanalizace a čističky odpadních vod. Při očekávaných výdajích 110 milionů a získání dotace přibližně 70 milionů lze snadno spočítat, že aktuální zůstatek na účtu města se vyčerpá. A proto je dobře, že je právě takový, jaký je.

Výstavba kanalizace bude znamenat další nutné, související výdaje… Bude na to město mít?

Je pravda, že výstavba kanalizace je spojena s rekonstrukcí silnic a chodníků, dále s rekonstrukcí veřejného osvětlení a podobně. Bude záležet na příštích zastupitelích, jak k těmto otázkám přistoupí. Lze přijmout rozhodnutí zrekonstruovat silnici v celé šíři nebo vždy jen „zazáplatovat“ výkop. Naše stanovisko je: když se to dělá, tak ať se to dělá pořádně. A to i za cenu, že bude nutné použít úvěr. Díky zmiňovaným příjmům z pronájmu kanalizační soustavy jsou zdroje pro splácení takového úvěru předem zajištěny.

Ve volební kampani se setkáváme s různými sliby, jejichž realizace by se do hospodaření města určitě promítla. Mám na mysli např. příslib výstavby 50 nových městských bytů. Co tomu říkáte?

Projekt výstavby 50 bytů na zelené louce si ekonomicky nedokážu představit. Reálná cena na vybudování bytu o výměře 30 m2 by představovala téměř 2 miliony, pokud předpokládáme využití vlastního pozemku v majetku města. Bavíme se tedy o investici blížící se 100 milionům korun. Je jasné, že jediná možnost by byla využít úvěr, za který bychom na úplném počátku jen na úrocích platili 2 miliony – předpokládám zde úrokovou sazbu 2 % ročně. Z čeho by se tento úvěr splácel? Z nekomerčního nájemného by se pokryl jen úrok a možná nepatrná část jistiny. Nejsem zastáncem takovéhoto extrémního zadlužení celého města kvůli projektu, který by sice přinesl výhodu pro konkrétních 50 nájemníků, ale peníze by chyběly jinde. Je spousta dalších důležitých oblastí, kde jsou prostředky města potřebné. Třeba je zde ještě mnoho silnic a chodníků, které je nutné dostat do lepší kondice.

Téma výstavby dostupných bytů pro Vás tedy není téma?  

Další rozvoj bytového fondu především pro sociálně potřebné tedy podporuji, ale s rozumným zapojením rozpočtu. Město má již dnes určitý bytový fond, který za netržní nájemné pronajímá. Jedná se především o sociální byty. Tuto oblast by určitě mělo i nadále podporovat. Dnes je připraven projekt na vybudování 10 malometrážních bytů v budově bývalé Početky. Momentálně čekáme na výsledek žádosti o dotaci. Pokud se podaří získat dotaci v maximální hodnotě 9 milionů, bude potřeba dofinancovat 1,8 milionu. To je naprosto rozumná a reálná částka.

Kromě toho bych rád připomněl, že díky schválení nového územního plánu došlo ke změně využití některých lokalit právě ve prospěch výstavby bytových domů. Rozvoj v oblasti nabídky dostupného bydlení lze tedy očekávat i díky zapojení soukromých investorů.

Jak Vám opozice během tohoto volebního období „zatápěla“?

V průběhu zastupitelstev plnila opozice svoji roli, jak se dalo předpokládat. Mohu k tomu jen říci, že jsem zastáncem faktů a nikoliv bezobsahového řečnění. Pokud jde o odvedenou práci, tak je namístě posoudit zejména vedení kontrolního a finančního výboru, které jsme opozici svěřili v souladu s nepsanými pravidly a tradicí. Kontrolní výbor podle mého názoru pracoval na jedničku. Finanční výbor hodnotím velmi kriticky. Vedení Pavla Nováka bylo chaotické, svolávání výboru bylo často na poslední chvíli. To se samozřejmě projevilo na výsledcích: za vše hovoří fakt, že se tomuto výboru nepodařilo projednat a odhlasovat některé návrhy rozpočtu a závěrečného účtu.

Nedávno jsem prošel všechny zápisy ze zastupitelstev a shledal jsem, že opozice předložila pouze osm řádných vlastních bodů na projednání za celé čtyři roky. Tedy pouhé dva návrhy za celý rok! Pro srovnání dodejme, že rada města během čtyř let přijala přes 1 400 usnesení, zastupitelstvo přes 250. Lze dohledat, že opozice fakticky neprojevila nesouhlas s žádným z přijatých usnesení. Všechny tyto informace jsou dohledatelné díky transparentnosti zápisů z rad města včetně důvodových zpráv a díky zveřejňování uzavřených smluv na webových stránkách města. Tato praxe na městě před osmi lety nebyla. Tehdy zveřejňované zápisy z rady města obsahovaly jen holá usnesení, smlouvy zveřejňovány nebyly. Stávající praxe s důrazem na transparentnost vedla mj. k udělení ocenění „přívětivý úřad“ v posledních dvou letech.

Jak vnímáte dosavadní průběh předvolební kampaně?

Někdy si myslím, že už mě nemůže nic překvapit, ale některá vyjádření jsou skutečně neuvěřitelná.

Jako největší absurditu letošních voleb vnímám bod volebního programu „Podnikneme všechny kroky proti výstavbě průmyslových hal na Mackově hoře“, které hlásá sdružení Společně pro Nové Strašecí a Pecínov vedené Pavlem Novákem. Uvedený bod i vyjádření kolem něj záměrně navozují dojem, že vedení města snad prosazuje zastavění Mackovy hory halami. Samozřejmě pravý opak je pravdou, Město pro rodinu takový typ využití daného území nepodporuje. Finální využití bude vycházet z územní studie, která musí být přijata do sedmi let.

Pavel Novák zde spoléhá na to, že si lidé nepamatují některé skutečnosti. Pověřeným zastupitelem v první a nejdůležitější fázi pořizování územního plánu byl od března 2012 až do prosince 2014 zastupitel Pavel Novák. Jeho úkolem bylo koordinovat veškeré kroky. V materiálech pro jednání zastupitelstva dne 30. 1. 2014, v kterých nebyly zařazeny žádné mapové podklady, je uvedeno, že určený zastupitel pro územní plán Bc. Pavel Novák dne 20. 9. 2013 souhlasil se zněním předloženého pracovního návrhu zadání Územního plánu Nového Strašecí. A součástí tohoto návrhu zůstala z původních územních plánů na Mackově hoře právě inkriminovaná teoretická možnost výstavby hal. Proč nekonal pověřený zastupitel již v roce 2013? Proč neproběhla širší diskuse zastupitelů a občanů, zda tento způsob využití této lokality ponechat?