Odpadové hospodářství ve městě Nové Strašecí

Jedna z činností, které město zajišťuje pro své občany, je likvidace odpadů. Odpadové hospodářství v našem městě lze shrnout do následujících činností:

  • Svoz směsného komunálního odpadu od nemovitostí
  • svoz odpadkových košů
  • svoz tříděných odpadů
  • zajištění svozu nebezpečného odpadu
  • svoz velkoobjemového odpadu
  • provoz sběrného dvora
  • pokrytí nákladů na likvidaci černých skládek.

Odpadové hospodářství našeho města doznalo za poslední čtyři roky řadu změn. Ty se většinou pozitivně projevily ve výsledcích. S jistotou lze říci, že si rok od roku vedeme lépe.

Pojďme si ale představit jednotlivé oblasti

Vytříděné odpady – Papír

U tříděného papíru došlo oproti roku 2010 k významné změně a to v navýšení svozu z periody 1×2 týdny na 1xtýden. Tato změna byla vyvolána opakujícími se stížnostmi občanů na přeplněné kontejnery. Po zvýšení frekvence svozu stížností výrazně ubylo a navíc se skokově zvýšil objem sebraného papíru mezi roky 2010 a 2011. Za období 2012 a 2013 je množství přibližně stejné a pohybuje se v hodnotě 14,5 kg/ osobu /rok.

Počet kontejnerů byl za poslední 4 roky dále navýšen z 37 na 48. Vybraná místa jsou také doplněna o menší nádoby o objemu 240l. Konkrétně 4ks. Vyjádřeno procenty, kapacita sběrné sítě byla navýšena o 164%. Je potěšující, že občané jsou ochotni nadále třídit a tak přispívat jednak k příznivé bilanci města, tak i ke snížení ekologické zátěže.

BuresObr1Vývoj množství vytříděného papíru. Produkce na 1 občana/rok/v kg

Vytříděné odpady – Plasty

U vytříděných plastů došlo k navýšení kontejnerů z 37 kusů v roce 2010 na 43 ks v letošním roce. Důležité je uvést, že 27ks z nich je sváženo v periodě 2x týdně. Procentuálně došlo k navýšení kapacity sběrné sítě o 92%. Zatímco v roce 2011 každý obyvatel vytřídil za rok 8,4 kg plastů, v roce 2013 to bylo již 14,2 kg. Zvýšená kapacita sběrných nádob zde podobně jako u papíru přinesla větší podíl tříděného odpadu a tím menší zátěž městskému rozpočtu i přírodě.

BuresObr2Vývoj množství vytříděného plastu. Produkce na 1 občana/rok/v kg

Vytříděné odpady – Sklo

Zelené nádoby na směsné sklo byly nahrazeny v loňském roce „dvoubarevnými“ nádobami. Ty jsou objemově větší než původní a umožňují třídit sklo na čiré a „barevné“. Každý občan v průměru vytřídí cca 17 kg skla /rok.

Sběrná síť – kontejnerová stání

Za poslední 4 roky byl navýšen počet kontejnerových stání. Konkrétně v ul. Do Hlinišť, Lidická, ul. Křivoklátská, Nad Obíralkou, ul. Palackého, ul. Poděbradova, ul.Topinkova , ul. Jabloňová, Jiřího Šotky (u MŠ U Jatek). Další pozitivní změnou bylo doplnění nádob na tříděné odpady do všech mateřských škol. V loňském roce byla taktéž rekonstruována většina kontejnerových míst z dotace EU.

Ekonomika – tříděné odpady

V období 2010-2014 došlo k nárůstu výdajů na svoz tříděného odpadu. Konkrétně o cca 300 tis. Navýšení je zčásti kompenzováno vyššími příjmy od společnosti Ekokom,a.s., která městu platí za systém nakládání s tříděnými odpady. Dále je nárůst kompenzován úsporou za svoz směsného odpadu: za vytříděné odpady město dostane peníze – za nevytříděný odpad město naopak peníze zaplatí.

 

BuresObr3Tabulka zobrazuje kvartální přehled příjmů od společnosti Ekokom,a.s.. Červeně je znázorněno období, kdy město začalo využívat ke svozu svoji společnost – Technické služby Nové Strašecí,s.r.o.

Podnikatelé a tříděné odpady

Podnikatelské subjekty bez řádné smlouvy nemohou vhazovat vytříděný odpad do kontejnerů. Kontejnery jsou především určené občanům, kteří si za tuto službu platí v rámci ročního poplatku za odpady. Podnikatelé však mohou využít síť kontejnerů na tříděný odpad nebo sběrného dvora , mají-li uzavřenu řádnou smlouvu. Tato služba je nabízena za úhradu.

Náklady na svoz odpadů

Náklady na svoz odpadů jsou samostatnou položkou v rozpočtu. Rozpočtové položky jsou uvedeny v cenách včetně daně z přidané hodnoty. Srovnáme-li rok 2010 a rok 2013 s použitím stejné sazby DPH, došlo ke snížení nákladů na svoz odpadů (viz násl. Tabulka).

 

BuresObr4

Vývoj nákladů odpadového hospodářství (§ 3722 + § 3721) – upraveno k sazbě DPH 15%. Výdaje neobsahují mimořádné výdaje (např. Náklady na projekty, úpravu kontejnerových stání atd.). Obsahují náklady na svoz komunálního odpadu, tříděného a nebezpečného odpadu, svoz odpadkových košů, provoz sběrného dvora včetně likvidace a odvozu odpadu z něj.

Sběrný dvůr

Městu se ve spolupráci s TSNS podařilo v loňském roce podařilo získat dotaci na dovybavení sběrného dvora. V letošním roce plánujeme přebírat od občanů nebezpečné odpady nejen v režimu mobilního sběru, ale v rámci provozních hodin sběrného dvora.

Závěr

Náklady na likvidaci domovního odpadu jsou čím dál citelnější složkou městského rozpočtu. Tříděním odpadů lze náklady snížit, nebo alespoň držet pod kontrolou. To se zatím daří, díky zvýšené kapacitě kontejnerů a frekvenci jejich svozu, i angažovanosti občanů. Rádi bychom proto občanům poděkovali za to, že třídí a tak pomáhají rozpočtu i životnímu prostředí.

Jan Bureš, 27.03.14

Představujeme kandidáty: Ing. Jan Bureš

je radním za sdružení Město pro rodinu – rodina pro město a jednatelem technických služeb. Stojí mimo jiné za velkou většinou aktivit v oblasti odpadů a kanalizace. Položili jsme mu několik otázek.

HonzaBuresSmall

Můžeme Tě potkat v místní drogerii. Prozradíš něco o své běžné práci?

Po několika letech, kdy jsem pracoval v Praze jako analytik a programátor, jsem se začal věnovat rodinné firmě. Zavedl jsem zde informační systém o který se starám. Současně jsem implementoval internetový obchod, kolem kterého se současnosti pohybuji. Nyní také pracujeme na zvýšení počtu parkovacích míst u prodejny Barev-laků a zahrádkářských potřeb.

Poprvé jsi kandidoval do zastupitelstva v roce 2006. Kdy ses rozhodl zapojit se do komunální politiky a co tě k tomu vedlo?

Vzpomínám si, že takovým prvním impulzem více se zajímat o věci veřejné byla problematika parkovacích automatů na náměstí. Tehdejší radou města byla odsouhlasena vysoká sazba za hodinu parkování, což vyvolalo velkou vlnu nevole mezi podnikateli na náměstí. Zkontaktoval jsem se tehdy s Honzou Bechyněm. Zjistil jsem, že mám s lidmi ve sdružení řadu společných názorů.

Co je podle Tebe důležité, aby se v příštích čtyřech letech ve městě stihlo? Na co by mělo budoucí vedení města zaměřit svou pozornost?

Asi jako každého mě napadají desítky věcí, které by se daly udělat. Peněz je omezené množství, takže se musí přidělovat priority. V následujícím období bych rád, kdyby se začala budovat kanalizace i ve zbývajících částech města. Chtěl bych se podílet na zlevnění dodávky vody pro občany. Pokračovat v rekonstrukci chodníků a silnic. V oblasti teplárenství realizovat předávací domovní stanice v bytových domech a zateplit topné kanály. Dát nový povrch na parkoviště v Topinkově ulici nebo vybudovat nové parkoviště u polikliniky..

V komunální politice se pohybuješ už osm let – první čtyři jako zastupitel, další čtyři jako zastupitel a člen rady města. Co je na práci pro město nejhezčí a co je na ní naopak nejtěžší?

Nejhezčí na této práci je, když se zajímáte o nějaké téma, věnujete se mu a ono se pak uvede v život. Nejtěžší je asi to, když se musíte rozhodnout mezi špatnou a jinou špatnou volbou. Bohužel i taková rozhodnutí musíme někdy dělat a není to nic příjemného.

Nikdy se nezavděčíte úplně všem. Když necháte například opravit chodník na jedné straně města, sklidíte kritiku za tom, že jste neopravili ten na druhé straně města…

Pokud vím, pocházíš z Lužné. Jak se to stalo, že ses ocitl v Novém Strašecí?

Přímo pocházím z Rakovníka, kde jsem chodil do školky a také první dvě třídy základní školy. Rodiče pak začali stavět dům v Lužné, kam jsme se v mých devíti letech přestěhovali.

Maminka pracovala tehdy v Rakovníku jako zástupce vedoucí v prodejně drogerie. Pak se jí naskytla možnost pracovat jako vedoucí prodejny drogerie na náměstí v Novém Strašecí.

V roce 1992 jsme tento dům zakoupili a prodejnu jsme zmodernizovali. V prvním patře jsme vybudovali dva byty. Do jednoho z nich jsem se po studiu na Vysoké škole ekonomické v Praze  přestěhoval.

Prozraď na sebe něco nepracovního, nepolitického. Co rodina a jiné koníčky?

Mám dvě úžasné děti. Pětiletou Adélku a sedmiletého Pavlíka. A úžasnou ženu, která je mi velkou oporou. Mezi mé koníčky patří četba, práce na zahradě, rád lyžuji a hraji badminton.

Levná voda není utopie

Snad každý občan našeho města zaznamenal za poslední roky extrémní růst ceny vodného. Naše město vložilo historicky svůj majetek do společnosti Vodárny Kladno-Mělník, a.s. (VKM), jejíž majetek je v současné době provozován společností Středočeské vodárny, a.s. Je skutečností, že cena vodného a stočného je v této společnosti jedna z nejdražších v celé republice. I na území našeho okresu můžeme zaznamenat velké cenové rozdíly. Zatímco cena vodného v Rakovníku a okolních 36 obcích je 40, 49 Kč včetně DPH, cena vodného v Novém Strašecí je 51, 86 včetně DPH.  V Novém Strašecí je cena vody dražší o 11,37 Kč, což představuje 28%. To není málo. Čtyřčlenná rodina v Novém Strašecí tak zaplatí za vodné v průměru ročně o cca 1600 Kč více než rodina v Rakovníku.

Minimálně z tohoto pohledu je možné po letech zhodnotit, že přidružení ke společnosti Vodárny Kladno-Mělník, a.s. nebylo tou nejšťastnější volbou. Přidáme-li k tomu ještě skutečnost, že město díky působení této společnosti na území našeho města nemůže čerpat dotaci z EU na dobudování kanalizace, je možné říci, že vklad majetku do této společnosti byl jednoznačně špatnou volbou.

Rada města začala v současné době konat kroky, aby i naše město nebylo v první desítce obcí s nejvyšším vodným a stočným. Jedná se o oživení vybudování vlastních vrtů v lokalitě Podhůrka. Zde již vrty byly a úpravna vody také. Do vrtů však nebylo investováno, a tak byly postupně uzavřeny. Voda se tak k nám dostává z desítek kilometrů vzdálených zdrojů. I z tohoto důvodu platíme za vodné velmi vysokou cenu.

O tom, zda bude v našem městě levnější voda nebo nikoli, bude bohužel záviset i na VKM, neboť tato společnost vlastní téměř celou vodovodní infrastrukturu města (město tento majetek do společnosti VKM dříve vložilo, a to za akcie, které následně prodalo za skoro pětinovou cenu jejich hodnoty). Proč bohužel? Protože se např. nyní snažíme ukončit dohodou velmi nevýhodnou smlouvu na pronájem klíčového majetku města – zemního vodojemu. Společnost VKM to ale odmítá a tato záležitost skončí zřejmě u soudu podáním žaloby.

Věříme, že se nám podaří i přes tyto překážky levnější vodu pro naše občany zajistit.

Ing. Jan Bureš – radní města