Jsou tomu pouhé dva měsíce: mluvilo se o epidemii, ale nikdo z nás si nedokázal představit, že by měla náš život vzápětí změnit. Mnozí z nás se rozhodovali, zda odjet na lyže do Itálie nebo Rakouska, kupovali lístky na kulturu, plánovali výlety.

Svět kolem nás se ale začal měnit nevídaným tempem a každý se musel začít přizpůsobovat. Někteří se ocitli v karanténě, věci dosud samozřejmé se staly  stresovou záležitostí.

I naše město muselo začít řešit problémy, s nimiž dosud nikdo neměl zkušenosti. Obstálo přitom? Věříme že ano. Začalo to nabídkami nákupů a rozvozu stravy seniorům, kteří neměli opouštět domovy. Strašečtí hasiči patřili k nejviditelnějším a také nejvíce zaměstnaným. Organizovali distribuci ochranných prostředků, dezinfekci polikliniky a dalších prostor, jako jsou autobusové zastávky. Málokdo ví, že se podíleli i na převozu občanů ze státní hranice.

Zapojily se i ostatní složky města a zejména občané – a šlo nejen o roušky.

Členové našeho sdružení Město pro rodinu – rodina pro město také zakoupili ze svých prostředků nanoroušky v hodnotě 4000 Kč a předali je městu k distribuci potřebným. Další iniciativou, do níž jsme se zapojili, je tisk ochranných štítů na 3D tiskárně v ZŠ. Daniela Kalistová a Peter Kodyš vytiskli již přes stovku štítů, které si našly svou cestu ke zdravotníkům na našem okrese nebo v podolské porodnici.

Kromě dobrovolnictví se také věnujeme správě města. Nikdo neví, jak dlouho  zde s námi COVID bude, jeho následky ale budeme pociťovat ještě dlouhou dobu. Vedení města proto vytvořilo pracovní skupinu, která posuzuje dopady krize na rozpočet města. Naším zástupcem zde je Jan Bechyně. Věřme, že hlavní vlnu epidemie máme všichni za sebou a poděkujme všem, kterým není jejich okolí lhostejné a přispívají ke zvládnutí nepříjemné situace.